Kolem Dalešické a Mohelenské přehrady – 2. část

2. den: z Hartvíkovic do Kramolína

Majitelé ubytka byli moc milý a řekli nám, že ráno nemusíme spěchat. Takže se v klidu vyspíme. Nasnídáme. Máme společnou kuchyňku i koupelnu sami pro sebe. Takže si to užíváme. A pomaličku snídáme.

V Hartvíkovicích by měl být obchod, takže po cestě to vezmeme kolem obchodu, že si koupíme něco dobrého. No jo, ale otevírací doba obchodu na internetu a ve skutečnosti je jiná, takže máme smůlu. Otevírá až odpoledne. Nevadí. Zásob je dost.

Jdeme po žluté na Wilsonku a pozůstatky hradu Kokštejn. Kde je parádní výhled na přehradu.

Dneska teda pěkně fučí. Po cestě to ještě jde, ale na Wilsonce už mám pocit, že mě to odfoukne. Ale i přesto se tady zdržíme několik desítek minut a fotíme a kocháme se. Ochutnáme tu i nové Smile gummy (gumové bonbony). Jsou výborné!!!

Do Kramolína už je to celkem pohodová cesta. Chvilku po silnici. Chvilku po poli a pak zase lesem. Ale nohy nás bolí i tak dost. K tomu ještě to koleno a prasklý puchýř. Asi se dneska těším do postele. 😉 Tak trochu přemýšlíme, že si cestu zkrátíme. Dojdeme jen do Mohelna a odsud busem domů. Ale ještě nás čeká hodně km. Takže uvidíme.

V Kramolíně hledáme ubytovnu, kde máme dneska spát. Najdeme to na mapách. Stojíme před baráčkem, který vypadá spíš jako rodinný dům než jako vojenská ubytovna. Tak zkusíme zazvonit. A nic. Najdu telefonní číslo a zkusím tam zavolat. Paní mi říká, že to není úplně v Kramolíně. V tu chvíli jsem byla hodně vyděšená, že budu muset ještě x km kamsi do háje. Nakonec se nám to podaří najít na google mapách.

Mrkneme po cestě do hospody, tam je ještě zavřeno. Tak se jdeme ubytovat. 

Naštěstí to je jen cca 1 km od Kramolína. Za chvilku tam dojdeme a jsme šťastní, že jsme tu. Konečně!!! Paní na recepci je milá. Je tu možnost si uvařit čaj. Příp. si něco ohřát v mikrovlnce. 

Dáme si asi hodinku pauzu. A vyrazíme na rozhlednu Babylon. Je to jen cca 2 km odsud.  Rozhledna je bohužel zavřená. Tak to jen omrkneme kolem. Po cestě zpět z rozhledny se zastavíme do místní hospůdky. Mají tu k jídlu jen rozpékanou pizzu, ale to nám vůbec nevadí a hned si ji dáme. Po 2 dnech máme teplé jídlo, to je paráda!!! A ještě zbylo na snídani.

Už za tmy se vracíme zpět na ubytko. Sprcha. Postel. Večer ještě skočím na recepci se zeptat, do kdy musíme ráno opustit pokoj. Šla jsem jen v ponožkách a pyžamu. Boty jsem nechtěla už ani vidět. 😀 Paní je fajn a říká, že nemusíme spěchat. Stačí do 12. Takže se zase v klidu vyspíme. 😀

3. den: z Kramolína do Mohelna

Ráno se nasnídáme v jídelně, kde jsme sami. Někdy je super cestovat po sezóně. 😀 Pizza na snídani je taky parádní. Normálně bych si to asi nedala, ale jsem na dovolené. 😀

Koleno mě dneska vůbec nebolí. Voltaren asi zabral. Je to zázrak!!!! Nebo možná něco jiného. 😉

Zastavíme se na hrázi Dalešické přehrady. Kde uděláme několik fotek. 

Cesta je pohodová. Protože je to zároveň cyklostezka, tak je to krásná pevná cesta.

Zastavujeme se u zříceniny hradu Rabštejn. Kde si rozděláváme oheň a dáme si poslední špekáčky. Oheň pořádně uhasíme, naštěstí máme dost vody, takže máme čím. 

Pak se zastavíme ještě u hráze Mohelenské přehrady. Kde si uděláme pár fotek. Chvilku si odpočineme. A jdeme dál k Mohelenskému mlýnu. 

Odsud se vydáme na Mohelenskou hadcovou step. Byla jsem mile překvapena. Sice tu šíleně fučelo, ale ty výhledy jsou tady parádní. Je vidět přehrada a zároveň jaderná elektrárnu Dukovany. Prostě wauw!!!

Teď už jen dojít do Mohelna. Najít Mohelenský dvůr. 

Jsou tu opět hrozně milý. Jsme ubytovaný v domečku, prý novomanželský apartmán. Ale fakt moc hezký. Na první pohled to vypadá vážně luxusně. 

Dáme sprchu a jdeme se najíst do restaurace. Dáme si polévku, hlavní jídlo i dezert. K tomu pivečko a vínečko. Jsme totálně nacpaní. Asi praskneme.

4. den: z Mohelna do Ivančic a domů

Tady máme v rámci ubytka i snídani. Takže se ráno nacpeme vajíčky, klobáskou, šunkou, sýrem, ….

Před cestou se ještě zastavíme v obchodě. Dokoupit nějaké dobrůtky. Pak se musíme vrátit zpět na červenou k přehradě. A pokračovat v naší trase.

Po cestě je několik krásných vyhlídek, vyhlídka Na babách a vyhlídka Velká skála. Na Velké skále si dáme svačinku s čajíčkem. Zjistíme tam mimochodem, že nám doma odpojili internet, protože jsme ho nezaplatili. Takže není kam spěchat. 😀

Pak slezeme k řece a jdeme kolem řeky Jihlavy skrz chatovou osadu. Kousek před Hrubšicemi je zastavení U tří templářů. Kde jsou i templáři ze dřeva a můžete si vyzkoušet i trůn, který tu střeží.

Teď už nám zbývá jen posledních cca 7 km přes vesničky.

Do Ivančic dojdeme dřív než jsme čekali. Přímý vlak nám jede až za hodinu a něco. Ale za pár minut nám jede vlak do Moravských Bránic, kde musíme přesednout na vlak do Brna. 

No jo, ale ono v tom vlaku nejde moc poznat, kde zrovna jsme. Takže skoro zapomeneme v Moravských Bránicích vystoupit. Naštěstí nás něco trklo a vystoupili jsme správně. Dokonce jsme i nastoupili do správného vlaku. A do Brna jsme v pořádku dojeli. 

Nakonec jsme ušli 67 km dle mapy.cz.

Podle hodinek jsme ušli 84 km.

Výškové metry:

⬆ 1 091 m

⬇ 1 284 m

Utratili jsme celkem za jízdenky 258 Kč, za ubytování 2 600 Kč, za jídlo 2 140 Kč (a to jsme si opravdu dopřávali a něco jsme i vyhodili nebo nám zůstalo), celkem tedy necelých 5 000 Kč za 4 dny a 2 lidi. Ale určitě byl prostor, kde ušetřit, hlavně na tom jídle.