Dubrovník

Před cestou:

Nikdy jsem nebyla v Chorvatsku. Co jsem to za Češku?!

Když mě to šíleně dlouhé cestování autem nebo autobusem prostě neláká. Navíc ty hodiny v kolonách. Navíc tam jsou prý jen kamenité pláže. A prý je tam fakt šíleně draho. Ne, děkuji, nechci!!!

Ale letos přišla změna. Dostala jsem tip na levné letenky do Chorvatska. Koukla jsem a začala přehodnocovat svůj dosavadní názor na Chorvatsko.

Letenky, jen kolem 1 000 Kč na osobu. To by šlo. Mrkla jsem narychlo na booking. Dalo se sehnat kolem 5 000 Kč pro 2 lidi. To by taky šlo. Spojila jsme se kámoškou, řekla jí, co jsme zjistila. A bylo jasno. Jen najdeme termín a hurááá do Chorvatska!!! 😊

Několik dní před odletem se mí zdají podobné sny o havárii letadla. Vůbec mě neuklidní, když mi kamarádka, se kterou letím říkám, že má podobné sny. Snad se v pořádku vrátíme. 😮🤔

1. den: letíme do Dubrovníku

Dnešní den začíná stejně jako ostatní. Ráno vstanu a jdu pracovat. Stejný čas, stejný ranní rituál. Stejná snídaně. Stejná práce. Ale přece jen je něco jinak.

Jakmile skončím v práci. Mám hodinu na sbalení. A jedu na autobus směr Vídeň. A pak… Letíme do chorvatského Dubrovníku.

Už autobus nabral zpoždění. Asi 20 minut. Ale máme dostatečnou rezervu, něco přes 2 hodiny. Takže pohoda.

Po cestě probírané různé konspirační teorie. Asi si zařídíme podcast. 😉

Ve Vídni ale máme skoro 2 hodiny čas. Projdeme si letiště. Myslela jsem si, že je větší. Zajdeme si na něco dobrého k pití. Tam se zakecáme. A najednou zjistíme, že bychom už měli jít. Za 10 minut nám otevírají gate. Dopijeme a valíme projít kontrolou.

Uff. Batoh prošel. To se mi ulevilo.

Moc nás tu zatím není. Je čas onboardingu a pořád se nic neděje. Za 10 minu máme odlétat. A pořád se nic neděje. Kouknu ven a jaksi nám tam chybí letadlo. Už máme letět a stále jsme na letišti. Letadlo stále nikde. Do letadla nastupujeme v 23:30. Konečně.

Na místě jsme v 00:30. Hledáme autobus, který nás dostane z letiště. Koupíme lístek přímo v budově letiště. 10 euro za cestu. To je míň než jsme čekali. A jedeme v 1:10 odjíždíme.

Hned jakmile zapnu telefon, přijde mi zpráva: Vítejte v Bosně a Hercegovině. A sakra, asi jsem odletěla jinam, než jsem plánovala. 😂 Jsem mimo EU, takže mám vše na mobilu zpoplatněno. Naštěstí mám s sebou rádce, který mi ukáže, že to jde v mobilu nastavit. Přepnu se na Chorvatsko a už zase funguji bezplatně v rámci EU.

Vystoupíme u starého města. Máme to ještě přes 4 km. Objednáme ubera za dalších 5 euro. A jedeme až na ubytko. Jsou 2:00 a jsme na ubytku. Cestu z letiště jsme zvládli líp než jsme čekali.

Ochutnáme vínko. Dáme sprchu. Ledovou. Nám tu zapomněli zapnout bojler. 😂 A můžeme jít spát. Jsou 3 ráno. Na přikrytí máme samozřejmě jen 1 velké prostěradlo. To bych nedala ani s Pavlem. 😣

2. den: poznáváme krásy Starého města.

Vstaneme brzo. Už v 5 slyším řvát racky, asi přijeli rybáři. V 8 jsme vzhůru. Oblečeme se a jdeme si nakoupit přes ulici do obchodu něco na snídani. To je sen. Ani v Brně to nemáme takhle blízko. 😂

Snídáme dlouho. Hodně dlouho. Až kolem 11 vyrazíme do města. Prý bude dneska nejchladnejší den. Takže si ani neberu kšiltovka. Chyba!!! Ale na to přijdu až později.

Ze všeho jsem unešená. Všechno tu kvete. Ty lodě, ten přístav a ty hory. A pevnost. To je věcí, které chci vidět z blízka. Začíná mi docházet, že se sem budu muset ještě vrátit, abych stihla všechno navštívit.

Jdeme se podívat do Starého města. To je lidí. Ale je opravdu krásné. Mrkneme se na tvrz. Odsud jsou krásné výhledy. A už začínám být dost splavená. Mrkneme se, odkud nám zítra jede výletní loď. A pomaličku jdeme zpět. Po cestě si koupíme pivo a burek. A jdeme si to v klidu sníst a vypít do stínu v parku s krásným výhledem na tvrz.

Hledám nějaký větší supermarket. Podle map jsme našla Plus. To u nás kdysi býval velký obchoďák. Tady to neplatí. Takže jdeme dál. Až náhodou zahlédneme Konzum. A to už se mi chce dost na WC. Skončíme si udělat větší nákup. Plný batoh a taška. Ale zase máme jídlo až do konce pobytu. 

Ještě musíme po cestě najít zastávku odkud nám jede v sobotu autobus na letiště. Nemůžeme ji najít. Tak se skočím zeptat na benzínku. Jsme kousek odsud. A když odcházíme, tak si všimněme velkého nápisu na budově Growe. 😂 Tak už víme.

A už skoro běžím na ubytko. Nemůžeme se dočkat záchodu. Jako naschvál tu nejsou žádné veřejné WC. A do přírody to tady moc nejde.

Chvilku si odpočineme a večer jdeme na pláž. Ať víme jakou má voda teplotu. Prvně to vypadá, že tam nevlezu, ale nakonec to zvládnu. Do toho mi hraje hudba z vedlejšího hotelu. K tomu západ slunce. Co víc si přát. 😍

3. Den: jedeme na loď

Snídáme opět dlouho. Vyrazíme až kolem 11:00. Ale to nevadí, protože loď nám jede až v 18:00. Zajdeme se vykoupat na pláž kousek od přístavu ve Starém městě.

Ale dlouho tam nevydržíme. Takže jdeme do restaurace na Aperol, pak další a ještě jídlo.

Pak jdeme hledat odkud nám jede loď. Každý nás posílám jinam. Jsou tu 2 mola. A běháme mezi nimi jako čulibrci. Máme být připraveni 10 minut předem. Ale loď se nám najít nedaří. Je 18:03. Máme být 3 minuty na cestě a ještě stojíme na pevnině. Už jsem smířená s tím, že nikam nejedeme. 

Nedá mi to. A zajdu se zeptat ještě na jednu loď. A je to ona. Uff. Asi to dost lidí vzdalo. Takže máme skoro soukromou plavbu. My a jeden další pár + kapitán. A to bylo vše. Takže se nám kapitán mohl věnovat. Problém byl v tom, že si s námi moc nepokecá. 😂 Nakonec jsem se ho přece jen zeptala na pár věci a rozuměli jsme si. Takže to není se mnou úplně marný.

Jak vystoupíme z lodi. Dáme si další výzvu. Vyzkoušíme místní MHD. Lístek si koupíme, i když ne levnější, jak jsme si původně mysleli, že díky vstupence do pevnosti budeme mít levnější jízdenku. Tak to jsme blbě pochopili. Museli bychom si koupit nějakou jejich kartu. A na tu bychom to měli levnější, příp. úplně zadarmo.

Pak ještě najít linku, která jede až k nám. Máme sice zastávku přímo před apartmánem. Ale tam jezdí bus jed do 14:00. Nechápu. Ale je to tak.

Když najdeme číslo busu, tak ještě najít odkud jezdí. To je taky výzva. Jeden nám ujede. Druhý nám ujede. Ale třetí už trefíme. Jen vystoupíme o zastávku dřív, ale to nevadí, aspoň se projdeme naposled kolem přístavu.

4. den: po plážích Dubrovníku 

Jako každé ráno nás budí kamiony, které naváží zboží do supermarketu přes ulici. Není to výhra mít obchod blízko. To jsme zjistili hned první ráno. 

Dneska snídáme brzo. Už před 11. jsme na cestě na první a nejbližší pláž.

Potkáváme různé pláže. Psí pláž. Nuda pláž. Copacabanu. By mě zajímalo, jestli je to ta, o které zpívá Helenka Vondráčková. Budu to muset zjistit. 😂

Než si vybereme, kde s vykoupeme, už jsme na pláži, kde jsme se koupali hned první den. Dali jsme si tu pivo. A shodli se, že je to asi nejlepší pláž. Nevím, jestli to bylo tím pivem, sprchou nebo záchody. Ale bylo nám tu krásně. Až do doby, než jsme dostali hlad. A šli si domů vařit jídlo.

Ale ještě před tím jsme měli v baru na pláži menší problém. Po příchodu jsme si dali 2 piva a zaplatili je. Ale když jsme se vrátili po nějaké hodince znovu na pivo a kafčo. Slečna si myslela, že jsme nezaplatili ty původní 2 piva. Naštěstí jsme si to vysvětlili, ale bylo to náročnější. Já trubka si říkala, že se potřebuji rozmluvit v AJ, tak mi vesmír poslední dny posílá situace, kde mám příležitost mluvit. 😂

Po obědě jsme se zašli ještě vykoupat na nejbližší pláž. Večeře. Večerní procházka promenádou spolu s netopýry a západem slunce. To je romantika. Rozloučení s mořem. A pomaličku se chýlí naše dovolená ke konci.

Ráno musíme vstávat kolem 5, proto jdeme jako jediný den spát po půlnoci. V našem chování prostě logiku nenajdeš. 😂

5. den: jedeme domů

Vzbudím se brzo. Ještě dřív než nám zvoní budík. Racci se rozhodli s námi rozloučit po svém. A řvou tu už od 4 ráno. To mám asi za tu včerejší večeři, od které jsme jednoho z nich odehnala. Potvora mi chtěl sežrat rizoto ze stolku na balkóně.

Máme čas. Uvaříme si polévku. Písmenkovou. Nakrájíme zeleninu. Vše si připravíme do sáčku na kuchyňskou linku, že si to sníme na letišti.

U snídaně se podíváme kolik stojí Uber na letiště. Je jen o pár éček dražší. Ale máme ho už od ubytka. Takže je jasno. Asi jsme fakt rozmazlený. Máme 2 minuty do příjezdu. Ještě musím na WC. Pak vezmu rychle batoh. Zamkneme. Schováme klíče. A valíme do auta. To je úleva, že nemusím 30 minut pěšky na autobus.

Asi v půlce cesty na letiště si uvědomím, že jsme tašku s jídlem nechali na kuchyňské lince. Jediné, co mám, jsou 2 jablka. No, co už. Koupíme si něco na letišti.

Mezi přiletěl a odjezdem do Brna máme 50 minut. Vím, že to není ideální, ale jinak bychom zaplatili 3x tolik a nebo se domů dostali až večer.

Odlétáme s 10 minutový zpožděním. To je pořád v klidu. Tentokrát je letadlo plnější. Takže sedíme odděleně. Nevadí, něco si alespoň přečtu a dopíšu si články.

Po přistání ve Vídni nám pocit, že jedeme do Brna už tím letadlem. Jeli jsme snad dalších 10 minut po ranveji. Dalších 10 minut než nás pustili z letadla. No, vypadá to, že si dneska i zaběháme, abychom stihly autobus.

Rychle si odskočíme. A valíme hledat autobus. V úterý mi připadalo to letiště mnohem menší.

Tady to bylo snad1 km jen k pásům s kufry. Ty my naštěstí nemáme, tak běžím dál k východu. Na zastávku doběhneme a máme 5 minut do odjezdu. Uff. Stihly jsme to. Autobus tu ještě ani není. Přijel taky se zpožděním.

Při čekání si dáme to jablko, které jediné jsme nezapomněli. A na chvilku přestávám mít hlad.

Bus je takový menší než obvykle. Nemá WC, naštěstí jsme si stihli odskočit na letišti. A navíc má pro některé cestující i osvěžení zdarma, ve formě kapek z klimatizace. 😂 Ale to je to nejmenší. Důležité je, že jsme to stihli a jedeme. 

Tipy pro příště:

Letenky jsme sehnali za super cenu přes Raynar. Co pro mě byla novinka – jídlo v příruční zavazadle. Jsem do teď žila v tom, že jídlo mít nemůžu. 🤔

Doprava mezi Brnem a Vídni je lepší autobusy. Objevili jsme dopravce Gepard Express, který měl nejlevnejší jízdenky. Ale je to menší bus bez WC. A navíc nejezdí tak často jako Flixbuss nebo Regiojet.

Doprava z letiště přes Shuttle bus stála 10 euro/osoba. Ale jezdí tam i Uber, takže je dobré se podívat, co vyjde lépe.

MHD a památky, je dobré si zřídit Dubrovník pass, díky tomu získáte slevy na některé vstupy. Některé vstupenky a MHD je dokonce zdarma. Takže je dobré si to propočítat, zda se vám to vyplatí a na kolik dní.

Nakupovat jídlo se vyplatilo v místním Konzumu. Vycházelo to obvykle levněji než Supermarkety. Na jídle v restauraci jsme byli jednou. Snažili jsme se najít levnější restauraci s tradičním jídlem. A to se nám povedlo u pláže Banje. Kde byl i cenově dostupný bar s pitím, WC a sprcha.

Odkazy, které se mohou hodit:

Shuttle bus

https://www.dubrovnikpass.com