Na kolobkách kolem Sázavy

1. den: z Havlíčkova Brodu do Stvořidel

Tentokrát jsme se vydali na cestu kolem Sázavy. Kdo ví, kde skončíme. Možná v Praze. Možná v Římě, protože všechny cesty přece vedou do Říma. A možná taky úplně někde jinde. Pl😆😆😆

Po cestě si nasbíráme heřmánek na ranní čajíček. 

Protože jedeme na koloběžce. Takže vlastně napůl chodíme, tzn. že jsme napůl turisti a napůl cyklisti. 😀 Napadlo nás zkusit turistickou trasu. A taky trochu protože je to zkrátka. A my máme zkratky rádi.  😉

A to bylo něco. Prvně jsme se prodírali křovím, maliním, kopřivami, bodláky a vším možným, co v lese roste. Pak jsme se ještě brodili řekou a pak ještě jednou. Moje koloběžka si nasbíral jahody, jen byli ještě zelené. Škoda. Ale jinak šikovná holka. 😀Ale bylo to boží!!! Zkratky mají své kouzlo. 😆😆😆

2.den: ze Stvořidel do Kácova

Protože jsme včera zjistili, že to po turistické trase jde, i když někdy z tuha, dneska v tom pokračujeme. Ale je to mnohem, mnohem náročnější. Tady už jsou totiž pořádné kopce, kamení, kořeny,… Taková klasická turistická trasa. 

Dojeli jsme do Zruče nad Sázavou a jsem vyřízená. Já už dál nechci. 😫

Naštěstí už jedeme po klasické silnici. I když nás čekají 3 kopce, tak aspoň nemusíme koloběžky pořád zvedat, abychom přejeli překážky. Na této trase nepočítám kolik km mě ještě čeká do cíle, ale kolik kopců ještě musím zdolat. 😊

Dojeli jsme na místo. Huraa!!! Jsem totálně vyřízená. A to ještě musím vyjít na vyhlídku nad městem. Ach jo. Jsem zničená, unavená a protivná. To je kombinace. 😴😴😴

            3. Den: z Kácova do Sázavy

I dneska začínáme turistickou trasou. Proč? Protože tam jsou nejlepší výhledy. Co by pro ně člověk neudělal. A tady je ten pravý Sázavský Pacifik. Který přes stromy nevidíme, ale ten pocit, že tam je, to je přece k nezaplacení. 🤣🤣🤣

Opět jsme postoupili o level výš. A dneska už taháme koloběžky skoro na zádech. Prý trénink do Tater. 😆 Super!!! To budu mít do neděle nohy, jak Rambo. A možná i ruce. 💪

V Českém Šternberku si zchladíme nohy, aby nás dovezli až do cíle. A pro jistotu si tu dáme na nádvoří hradu i kávičku se zákuskem, kdyby nohy přece jen protestovaly a nechtěli jet dál. 😉

A pomaličku jedeme do cíle. Fakt pomaličku, protože nás čeká sice jeden, ale pořádný krpál. Ale aspoň jsme se tu pobavili uměním místních. 🤣🤣🤣

            4. Den: ze Sázavy do Brna

Prý jedeme kolem Sázavy, tak by bylo fajn skončit v Sázavě. Nesdílím tento názor, ale budiž. Takže se dnes jen přesuneme na vlak do Ratají nad Sázavou. Ať se s tou Sázavou hezky rozloučíme. Než se sem dostaneme na pokračování. 

Do Prahy, ani do Říma jsme nedojeli, ale aspoň máme plány na příště. 😉

A ještě mi to připomnělo, že mám nedokončenou jednu věc z loňska: Kolín – Vrchlabí na mě čeká. To bude náročné léto. 😀

Déšť a bouřkou jsme přečkali v Kolíně na náměstí. V budce a kávičkou, Red Velvetem a mojitem, zabalený v deskách. Krása, to jen tak sledovat. 

A hlavně objevili jsme úžasnou věc ve vlaku z Kolína do Brna – člověče nezlob se a kostka v mobilu.  😆😆