Žďárské vrchy

Měli jsme pár dní volna před odletem na Krétu. Co budeme dělat? Zůstávat v Brně se nám nechtělo. Nikam daleko nemělo smysl jezdit. I když jsme měli původně v plánu Šumavu. Nebo Jižní Čechy na kolobkách. Mrkla jsem do svého seznamu míst, které chci navštívit. A mezi nimi bylo Devět skal. To je kousek od Brna, takže máme jasno. Jen narychlo sehnat ubytování a můžeme vyrazit. Ubytování nakonec seženeme v Herálci.

Těším se mimo jiné na to, že se půjdeme podívat do Chateau Herálec. Ale to ještě nevím, že existují 2 Herálce. A my jedeme zrovna do toho druhého. 😥

1. den: cesta do Herálce

Vyrážíme. Nakonec jedeme autem místo vlaku. Je vedro. Takže se chceme zajet po cestě někam vykoupat a osvěžit. Jedeme nad obcí Dolní Loučky. A koukám na železniční most, který mě vážně zaujal. Takže je jasno při zpáteční cestě se sem musíme zastavit a most omrknout.

Jako vždycky mě Waze vede zážitkovou trasou, tzn. co nejužší a nejrozbitější cestou. Prý je to o nastavení. Nevím. Když ho nastavím na trasu, kterou znám, tak mě vede normálně. Ale když jedu někam poprvé, tak vždycky vybere nějakou kochací a zážitkovou trasu. Možná je zákeřnej. Možná se tím baví. Možná mě jen nemá rád. Možná se povstání robotů blíží. Možná jim bude velet Waze.

Po cestě si zajedeme na Velké Dářko se vykoupat. Zrovna tam byl sraz amerických aut. Některý byly moc hezký. Fotečka musela být a pak už šupky dupky do vodičky. Voda byla teplejší, ale i tak aspoň trochu osvěžila. Chvilku jsme se tu zdrželi. A pak hurá, jedeme se ubytovat.

Ubytování bylo moc hezké. Hotel Žákova hora. Obsluha byla velmi příjemná a ochotná. Jídlo bylo výborné. I když poslední dobou pivo moc nemusím, tak tady bylo výborné. 

Po večeři jsme si zašli ještě na malou procházku k rybníku Kuchyňka. Moc hezké místo, kde se dalo i koupat. Škoda, že jsme to nevěděli dřív.

2. den: Devět skal

Po snídani jsme si vzali věci a vyrazili na dnešní túru. Čeká nás opět dlouhá cesta. Dnešní trasa není ani tak o výhledech, ale spíš o tom, co je kolem nás. Takové ty obyčejné věci, kterých si moc nevšímáme.

V místních lesích jsou takové ty maličkaté žabičky a že jich tu je požehnaně. A borůvky. Spousta borůvek. Některé ještě nejsou úplně zralé, ale některé jsou parádní. Takže zastavujeme a krmíme se borůvkama, malinama. To je boží. 

U Devíti skal bylo dost lidí. A nahoře nebylo moc místa. Takže jsem rychle mrkli a zase šli dolů. Nemám ráda moc lidí, takže jsem byla dost zklamaná. Ale nevadí. Jdeme dál tentokrát po červené. 

Pak odbočíme na zelenou směrem na Milovy. Kde se dostáváme do kempu. Tady se mi moc líbí. Máme už hlad, takže si sedneme do jedné z restaurací a dáme si pizzu, kafíčko a koláček. Všechno to bylo výborné. Ani se nám nechce vstávat a jít dál. 

Pokračujeme po zelené. Po silnici jít nechceme, takže jdeme oklikou dál po zelené a pak po modré. A udělali jsme moc dobře. Je tu naučná stezka o sklářské osadě. Zajímavé to bylo. A kousek dál je moc hezké odpočinkové místo. Kde si na chvilku sedáme a relaxujeme. 

Pak už jen dojít do Křižánek. Odsud po zelené zpět do Herálce. Byl to náročný den, ale stálo to za to. Opět na nás čekala parádní večeře. K tomu malý pivečko. Číšník tu byl ubytovaný i s rodinou a se psem, se kterým jsme si padli do noty. Takže jsem ho celý podvečer muchlala. 

Večer jsme si zašli do vířivky a pak jsem unavená odpadla. 

3. den: Odpočinkový den

Klasika. Dneska si dáme něco pohodového. Odpočinkového. A opět z toho bylo 20 km. Tentokrát se chystáme jít na druhou stranu od Herálce. Jdeme zase směrem k rybníku Kuchyňka.

Po cestě jdeme kolem Coopu, takže si koupíme něco dobrého k jídlu. 

Tady jdeme po modré až do obce Lány, tam je moc hezký starý most přes řeku Chrudimku. Sedneme si na břeh řeky a sušíme ponožky i boty. U toho si dáme něco dobrého k jídlu. Je tu krásně.

Po cestě potkáváme hezké chatky se zahradami. U jedné z nich si sedneme na lavičku. A říkáme si, že by bylo fajn tu chajdu mít. Jen ta zahrada do kopce by se špatně udržovala. Ale to nevadí, protože mám plán. Pořídíme si klokana. Ten tam bude trávu udržovat. 😀 Pak si ještě před chajdou uděláme stezku bosou nohou. A plánujeme další blbosti. 😀

Pak jdeme po zelené do obce Kameničky, kde si plánujeme dát pozdní oběd. Už skoro nic nemají, takže si dáme jen pití a zmrzlinu. A dojíme ten salám, co jsme si koupili ráno.

Pak už jdeme po červené až do Svratky. Kde se zastavujeme v cukrárně na kafíčko. A pak už míříme zpět na ubytko. Už nás vážně bolí nohy.

4. den: Jedeme domů

Dneska už jedeme domů. Nasnídáme se a vyrážíme. Ale máme dost času, takže se po cestě zastavujeme u Vysočina Arény. Projdeme si tribuny, kde jsme měli v loňském roce stát a fandit našim biatlonistům. Poprvé v životě jsem vyhrála lístky na takovou sportovní událost. A přišel covid. Závod se jel nakonec bez diváků.

Dali jsme si tu kafíčko a vyrazili jsme dál.

Ještě se chci jet podívat na ten most v Dolních Loučkách. Prvně si tu najdeme restauraci a dáme si oběd. Pak vyrazíme prozkoumat most. Projdeme se obcí, pod mostem a jedeme dál. Moc hezká obec to je. 

A jedeme domů. Řešit zájezd na Krétu. To ještě nevím, co mě v dalších dnech čeká. 😀