Bylo to asi před 2 lety, kdy jsem koukala na své boty. Sešmajdané z jedné strany. A hned mi naskočilo, že moje nohy asi nefungují úplně správně. Navíc se mi občas ozývá palec na noze, to jsem ale přisuzovala začínajícímu haluxu, který máme v rodině, tak s tím přece musím smířit. Nebo ne?
A udělám vše pro to, aby mě moje nohy nosily, co nejdéle. Ideálně, aby mě donesli až do hrobu.
Možná máš podobný problém jako já před lety. Možná už cítíš bolest.
Možná jen potřebuješ zpomalit a cítit se víc propojená se svým tělem i přírodou.
Co takhle začít úplně jednoduše? CHŮZÍ NA BOSO!!!
Ale někde v přírodě, ne na asfaltu, ne na chodníku. Ne doma na rovné podlaze. Na nerovném terénu. Na různém povrchu – od příjemné trávy s ranní rosou, přes velké kameny (ty jsou opravdu příjemné), písek a přírodní cestu. A postupovat až k menším kamínkům, které mi stále dělají problém. Já vím, že to chce čas a trénink. 🙂
Nemusíte hned chodit bosky celé dny. Je fajn začít třeba jen pár minuty denně. Až se dneska vydáte na procházku, najděte si místo, kde je pro vás příjemný povrch a zkuste to jen na 5-10 minut. A postupně můžete vzdálenost prodlužovat.
Bosé nohy nás učí:
Co Ti to přinese?
Naše nohy jsou mistrovským dílem přírody. Obsahují přes 100 svalů, vazů a šlach, které nás nesou celý den. Když je ale zavřeme do bot, mnoho z těchto svalů postupně ochabuje. Chůze na boso přirozeně posiluje svaly, zlepšuje stabilitu a držení těla a pomáhá předcházet bolestem zad, kolen a kyčlí. Bosé nohy se také lépe přizpůsobují terénu, takže se učíme znovu rovnováze.
Cítit pod nohama teplý písek, měkkou trávu nebo chladnou hlínu je zážitek, který nás okamžitě přenese do přítomnosti. Uvědomujeme si každý krok, každý dotek se zemí, a tím se přirozeně zklidňuje naše mysl. Někteří lidé mluví o tzv. uzemnění (grounding) – jemném propojení s přírodou, které přináší pocit rovnováhy a duševní pohody.
Když chodíš bosa, hlavně venku a třeba i v chladnějším počasí, stimuluješ nervová zakončení na chodidlech a podporuješ prokrvení. Postupně se tělo učí lépe reagovat na teplotní změny, což může přispět k posílení imunity. A jako příjemný bonus si zlepšíš i vnímání chladu a terénu.
Bosá chůze podporuje přirozené nastavení těla a jeho osy, což pozitivně ovlivňuje i oblast pánve. Když chodíš bosa, lépe zapojuješ hluboké stabilizační svaly, včetně svalů pánevního dna. Ty se jemně aktivují s každým krokem, což může přispět k lepší stabilitě, držení těla a také k prevenci problémů jako je inkontinence. Pro ženy je to navíc skvělý způsob, jak podpořit zdraví této často opomíjené oblasti. Chceš se dozvědět víc o svalech pánevního dna? Tak prijď na kurz, který se bude konat v říjnu v Nedvědici.
Jógová praxe nás učí vnímat chodidla jako základnu celého těla. Když se naučíš chodit bosa, posílíš nejen své nohy, ale i schopnost vnímat své tělo jako celek. To se také můžeš naučit na lekcích jógy, třeba v on-linu. Bosá chůze se může stát jednoduchým mindfulness cvičením – soustřeď se na rytmus kroků, na dech, na pocity v těle. Udělej z obyčejné procházky malý rituál klidu a radosti. O klidu je i můj e-book zdarma.
Chůze na boso není jen o zdraví nohou, ale i o návratu k sobě samé, k přítomnosti a k přírodě. Zkus si někdy zout boty a vyjít ven – možná objevíš, že svět pod nohama ti má hodně co nabídnout.
Přidej se ke mně na tuhle cestu zpět k sobě. 😁