Můj příběh

Dnes už poznávám nová místa, kdy se mi zachce, a nejen o dovolené. Tím, že mám více pohybu, mě přestala bolet záda z častého sezení u počítače. Získala jsem mnohem více energie a radosti ze života. Navíc jsem cestováním nejen na koloběžce získala mnohem více svobody, zážitků a vtipných historek. Seznámila jsem se se zajímavými lidmi, protože jsem často s koloběžkou za exota.

A nejen to, poznala jsem více sama sebe a zjistila, že existuje mnoho lidí, kteří jsou ochotni druhému jen tak pomoci, aniž by čekali něco na oplátku. Zjistila jsem také to, že na víkend opravdu nepotřebuji plný kufr věcí, ale dokážu se sbalit do malé brašničky.

A hlavně jsem zjistila, že pokud chci dokážu si pomoct od různých chronických problémů i bez hromady léků. Jen to nebude tak jednoduché, jako si vzít ráno a večer prášek. 

Dříve jsem byla typická kancelářská krysa, která sedí minimálně 8 hodin v kanceláři na zadku, občas se projde k tiskárně a na WC. Nová místa jsem poznávala pouze o dovolené, což bylo maximálně dvakrát ročně. Po osmi letech sedavého způsobu života jsem trpěla častými bolestmi zad, ale i kloubů, hlavně kolen, která se ozvala i na delší procházce. Vygradovalo to v mých 25 letech, kdy se mi zablokovala záda a já musela navštívit lékaře, který mi vyjmenoval snad dvacet věcí, které jsou na mém těle špatně. Pokud nezačnu pravidelně sportovat, tak skončím hodně zle. Navíc mě už ta rutina a stereotyp začaly ubíjet.

Musela jsem se začít hýbat. A najít sport, který mě bude bavit natolik, abych se k němu ráda vracela a ještě mi pomůže protáhnout a posílit svaly, které potřebuji pro správné držení těla.

Tak mě napadlo, že pokud to spojím s další mojí vášní, a to je poznávání nových míst, tak bych u toho mohla vydržet dlouhodobě, protože co nejvíc nesnáším je rutina a stereotyp.

Jak tomu tak bývá, netrvalo to dlouho a na internetu mi to z ničeho nic vyskočilo. Koloběžka… to je ono! Když jsem byla dítě, měla jsem takovou tu malou koloběžku a jízdu na ní jsem zbožňovala, takže bylo jasno. Jdu to zkusit. A byla to trefa do černého. Jízdu na koloběžce jsem si oblíbila natolik, že jsem s ní začala vyrážet i na celé víkendy. Nyní mám doma tři koloběžky a jsou to moje zlatíčka.

Ale jsou i situace a místa, kdy není koloběžka úplně vhodná, pak s radostí nazuji pořádné boty. Hodím batoh na záda a vyrážím vstříc novým dobrodružstvím jen já a můj batůžek.

A abych tento pohyb dostatečně vykompenzovala, udělala jsem si kurz instruktora jógy. A když zrovna nejsem na koloběžce nebo s batohem na túře, pravděpodobně mě najdete na karimatce, kde právě cvičím jógu. Protože i ta mi moc pomohla s dalšími chronickými zdravotními problémy. O kterých lékaři tvrdili, že se s nimi musím smířit.

A proto jsem se rozhodla své zkušenosti, tipy a rady na život sdílet s Vámi...